48 hodin v…
Tábor

text:  | 

Při vyslovení názvu města Tábor dojde k myšlenkovému propojení k husitům jako zakladatelům města. Historie osídlení ostrohu nad řekou Lužnicí a Tismenickým potokem je však mnohem starší. Archeologické výzkumy dokázaly, že na ostrohu a několika dalších místech dnešního města byla již pravěká sídliště. Dosud je sporné keltské osídlení a jeho rozsah, ale po Keltech do dnešních dnů zůstala na památku bronzová soška kančíka, která byla nalezena koncem 19. století při kopání základů a jejíž původ je datován do 2. století před naším letopočtem. O obchodním ruchu na území Tábora svědčí archeologické nálezy římských mincí z 2. a 4. století našeho letopočtu. Historicky je doloženo, že na místě ostrohu byla kolem poloviny 13. století osada a po polovině 14. století byl příslušníky ústecké větve Vítkovců založen hrad Hradiště. V roce 1420 se na pláni pod hradem usadili Husovi stoupenci a vybudovali na ní osadu s názvem Hradiště hory Tábor. Husitská osada byla opevněna hliněnými okopy, které byly kolem poloviny 15. století přeměněny na mohutné kamenné hradby a silný obranný systém, tvořící téměř nedobytnou pevnost. Část táborského opevnění přežila do dnešních dnů a stala se národní kulturní památkou.

Protože původní, dnešní historické město se rozkládalo na poměrně malé ploše ohraničené pevnými hradbami, vyřešili měšťané nedostatek nadzemního prostoru hloubením podzemních prostor. V průběhu 15. a 16. století vznikl systém rozsáhlých sklepů, z nichž některé tvoří druhé a třetí podzemní podlaží vylámané ve skále. Sklepy jsou propojeny složitým chodbovým systémem. Měly sloužit jako úložné a skladovací místo a současně jako úkryt v době napadení města nebo nouzové obydlí po požáru města. Část sklepů pod Žižkovým náměstím v délce asi 800 metrů byla ve 40. letech minulého století propojena a je veřejnosti přístupná. Malá část na náměstí za kostelem je s názvem „Strašidelné podzemí“ určena především dětem. Další sklepy pod soukromými domy jsou veřejnosti nepřístupné a sklepy ve třetím podzemním podlaží jsou zčásti zavaleny.

48 hodin v Táboře : Žižkovo náměstí

Další zajímavostí města je řešení nedostatku vody na konci 15. století. Středověké město se rozkládalo na vysokém ostrohu nad řekou Lužnicí a voda z ní nemohla být ve větším množství používána. Proto byla na východním okraji města na Tismenickém potoce vytvořena umělá vodní nádrž pojmenovaná biblickým názvem Jordán. Z vodárny pod hrází byla voda vytlačována dřevěným pístovým čerpadlem do vodárenské věže na hradbách a dále rozváděna do kašen. Památkou na vodovodní systém je renesanční vodárenská věž.

Centrem historické části města je náměstí, které se jmenuje (jak jinak) po spoluzakladateli města, významném a možno říci geniálním válečníkovi, pro jiné ničiteli klášterů a jejich knihoven, husitském hejtmanovi Janu Žižkovi z Trocnova (asi 1360-1424). V severní části náměstí stojí jeho pískovcový pomník z roku 1884 od sochaře J. Strachovského, který nahradil předchozí pomník od známějšího českého sochaře J. V. Myslbeka, který byl špatně odlit. Na podstavci je dvanáct medailonů, na nichž jsou uvedena jména významných Žižkových bojišť. Vlevo za pomníkem stojí pozdně gotický (s pozdějšími renesančními a barokními dostavbami) děkanský kostel Proměnění Páně na hoře Tábor. Presbytář kostela je zaklenut krásnou sklípkovou klenbou, která pochází z roku 1512. K nejcennějšímu vnitřnímu vybavení kostela patří rokoková kazatelna a varhany. Uprostřed náměstí je kašna z druhé poloviny 16. století, jejímž autorem je Ondřej ze Sušice. Do ní a do dalších kašen byla rozváděna voda z Jordánské nádrže. V centru kašny je socha zbrojnoše, která je symbolem městských práv. Originál sochy je v muzeu.

48 hodin v Táboře : Hotel z pivovaru

Další dominantou Žižkova náměstí je radnice. Byla postavena ve stejném období jako děkanský kostel a odráží se v ní rostoucí bohatství města. Výrazem tohoto bohatství je monumentální radniční sál s městským znakem vytesaným do opuky. Sál je svojí plochou druhým největším necírkevním gotickým interiérem v Čechách. V bývalé radnici je umístěno Husitské muzeum, které většinu návštěvníků přitahuje k prohlídce sklepů pod náměstím. K jejich škodě je dost opomíjena výborná expozice husitství, která se nezabývá jen obdobím vzniku a průběhu husitského hnutí, ale také odkazem na pozdější období až téměř k současnosti. Pro návštěvníky je přístupný také radniční sál se vzácnými klenbami, kde se pořádají krátkodobé výstavy. Sál je využíván rovněž pro historické akce a středověké hostiny. Zajímavostí radniční věže jsou hodiny s ciferníkem, který má 24 hodin. Bohatství města vyjadřuje také řada domů, které v době pozdní gotiky a renesance nahrazovaly původní dřevěné domy, postihované častými požáry. První kamenné domy vznikly kolem roku 1440, většina po požárech v letech 1532 a 1559. Na Žižkově náměstí k nim patří např. Ctiborův dům č. p. 6, dům č. p. 16 nebo Škochův dům č. p. 22. Další domy s gotickými a renesančními prvky jsou v okolních ulicích Pražské, Klokotské, Provaznické, Svatošově a dalších.

Přečtěte si celý článek
v CULINARY Art of Living 9

PRODEJNÍ MÍSTAPŘEDPLATNÉ